Zpráva ze semináře YES "Fighting against far-right extremism"

Fighting against far-right extremism - Networking seminar

Včas a bez jakýchkoliv komplikací jsme 4. prosince 2014 ve večerních hodinách přistáli v Bělehradu. Na letišti jsme se potkali s místopředsedkyní YES Maruschkou Gijsberth a společně jsme dorazili na místo konání semináře, jehož program byl zahájen náledující den. Poté, co se účastníci semináře navzájem seznámili, se na základě svých preferencí rozdělili do tří pracovních skupin – Ultrapravicové strany v Evropě, Studentský networking a YES paper on Green Socialism.

Kristina Sapáková se zapojila do programu pracovní skupiny, která se měla zabývat tématem ultrapravicových stran v Evropě (Far-right extremism in the Europe). Debata o problému ultrapravice se odvíjela od snahy pojmenovat příčinu toho, proč v Evropě ultrapravicové strany v posledních letech získávají na svou stranu stále více sympatizantů a voličů, včetně těch potenciálně levicových (old left voters). Toto bylo demonstrováno na analýze výsledků voleb do Evropského parlamentu. Bylo konstatováno, že oproti sociálně-demokratických stránám, ultrapravicoví mluvčí daleko snadněji přitahují pozornost médií. Příčinu vzrůstající podpory ultrapravice je možno spatřovat zejména v neutěšeném volání občanů po urychleném řešení nepříznivé sociálně-ekonomické situacie. V souvislostí s tím byla zmíněna zajímavá teze, a sice, že „Čím více se demontuje sociální stát, tím více sílí ultrapravicové strany na úkor levice.“ Bylo také zdůrazněno, že ultrapravice dokáže cíle, které prosazuje, jakkoliv jsou nehumánní, extremistické a asociální, sofistikovaně prezentovat formou, která tyto cíle maskuje. Jinými slovy, důvěru frustrovaných občanů se snaží získat pod rouškou populistitckých slibů vztahujících se k izolovaným společenským problémům. I když příznačná ultrapravicová Hate Speech nepožívá ústavně garantované ochrany Free Speech, nemusí být snadno dešifrovatelná, nebývá tedy dán zákonný důvod pro jejich zrušení.

V návaznosti na předestřená fakta jsme si položili otázku, jak by na tento trend měly reagovat tradiční levicové strany, respektive, jak by se měly vypořádat s propagací utrapravicových stran. V rámci navhrování možných řešení panovala v obecné rovině shoda, že pro účinnou eliminaci pozornosti věnované ultrapravicovým stranám nestačí, aby se levice snažila jen při volební kampani. Je samozřejmostí dlouhodobě pracovat na koncepčním programu. Gró práce začíná po volbách. Například je nutné přijímat opatření pro snižování nezaměstnanosti, podporovat sociální bydlení, prosazovat rovnoprávnost pohlaví, odstraňovat diskriminaci menšin (národnostích, rasových, náboženských a LGBT) a azylovou a imigrační politika cílit na podporu přistěhovalce. Také jsme dospěli k závěru, že by levice rozhodně neměla používat stejné zbraně a nástroje jako ultrapravice. Naopak by se měla snažit pohotově a účinně vyvracet mýty, které ultrapravicové strany šíří se záměrem vyvolat v lidech strach a obavy.

Milan Maděra se dopoledne podílel na feedbacku/připomínkách k návrhu position paper on Green Socialism, kterým se bude zabývat následující jarní kongres organizace YES ve Švýcarsku. Výše zmíněný dokument se zabývá problematikou životního prostředí a vychází z předpokladu, že bez důsledné regulace globálního kapitalismu nelze dospět k efektivní ochraně životního protředí. Vedla se diskuze na téma bezplatné veřejné dopravy (univerzálně či jen selektivně pro výdělečně nečinné) a při té příležitosti padla připomínka, že to je možné pouze v případě progresivního zdanění, a to ve snaze, aby na to nedoplatili příslušnící working-class, tj. chudší pracující - obyčejní lidé. Odpoledne se pak Milan zapojil do prvně jmenové skupiny (Far-right extremism in the Europe).

Druhý den zasedání pracovní skupiny Far right extremism in Europe pokračovalo. Tentokrát byla pozornost zaměřena na volbu konkrétních metod řešení zásadních problémů nastíněných v předešlém dni. Tématem byla rovněž publicita na sociálních sítích. Na základě kvantitavního rozboru podpory profilů politických subjektů na Facebooku a Twitteru bylo poukázáno na skutěčnost, že ačkoliv mají organizace sdružěné v YES kolem jednoho milionu členů, facebooková stránka YES má nepoměrně málo označení To se mi líbí (8 264 k 7. 12. 2014). Jeden z návrhů na zlepšení bylo zavedení jednotných hashtagů, zřízení stálého PR teamu, uspořádání společné konference v Bruselu na téma imigrace a azylové politiky, nábor mladých lidí z rozličných etnických a národnostních skupin. Při diskusi o tématu rétoriky členů ultrapravicových uskupení namířené proti přistěhovalcům bylo navrženo zavést fact-check team, který by důsledně monitoroval a vyhodnocoval jednotlivé výroky ultrapravicových představitelů.

Při prohlídce historického centra hlavního města Srbska Bělehradu nám jeden z pořadatelů semináře a tajemník místní mládečnické sociálně-demokratické organizace poskytl nevšední prohlídku nevšedních prostor. Jednalo se o staré kino obsazené (occupy) skupinou obyvatel Bělehradu (převážně studenty uměleckých škol) se zájmem o nezávislé umění a kulturu. Majitel, který byl prý dokonce ve výkonu trestu odnětí svobody za jisté korupční jednání, se však o objekt vůbec nestará. Navíc kontrakt, na základě něhož k tomuto objektu nabyl vlastnické právo, byl dle tvrzení „okupantů“ neplatný – závazal se totiž, že kino bude i dál fungovat, ale na místo toho začalo chátrat. „Okupanti“ se s úmyslem zachránit tuto významnou kulturní památku, která byla v důsledku absolutního nezájmu majitele v dezolátním stavu, nadšeně pustili do práce na její rekonstrukci. Kino je v provozu a promítají se v něm za dobrovolné vstupné různé dokumenty a nekomerční filmy. Toto vstupné je jedním z veřejných finančních příspěvků na rekonstrukci objektu.

Hodnotíme seminář jako velmi přínosný a dobře připravený. Hodláme být v kontaktu s ostatními účastníky z různých koutů Evropy, se kterými jsme se na něm seznámili.  

 

  Kristina Sapáková  Milan Maděra

 

 

1. ledna 2015